Dobrá nálada?

31. ledna 2012 v 22:44 | Aranuir
Možná je trochu pošetilé si myslet, že to někoho zajímá, ale život se mi zdá fajn.
Všechno vycházelo, ačkoli ne vždy podle plánu./Nebo to je jenom moje dobrá nálada, která přemisťuje problémy do tmavého kouta./
Jestliže je pošetilé si myslet, že někoho zajímám, je ještě pošetilejší myslet si, že někoho zajímá škola. Škola, to přípatrové pětidenní vězení, které se každým týdnem zdálo o něco horší než předchozí. To místo pekelné, kde tě přesvědčují, že nejsi dostatečně chytrý nebo alespoň informovaný, kde se každá protrpěná hodina zdá jako věčnost.
A představa, že mi tohle zpropadené místo moc nevadí, byla ohromující. Kuriozní.
První byl stále aktuálním tématem, ale ta možná jistota v daleké budoucnosti, že mu to řeknu, mi přinášela nečekanou představivost. Příjemné pomyšlení na mě jako normální holku s klukem.
Kamarádi byli všichni v pohodě. Setkání vyhovovaly všem a byly plné porozumění. A jemné náznaky mi jen lichotily. Jen jediná věc mi přicházela do hlavy častěji, než bych chtěla. Ten droboulinký nedostatek, že moje nejlepší kamarádka ještě neví dost důležitou věc v mém dosavadním životě, mě malinko otravoval.
Rodina, ač se značnými změnami, taky vyhovuje. Možná by tatíček mohl malinko ubrat té nesnášenlivosti, ale dopřejme mu to, když pravděpodobně prožívá období menopauzy. Ne, i tak mu to musím vyčíst. Proč prostě konečně nepochopí, že mě už nezmění. Najednou, po dlouhé době, mu došlo, že část mé osobnosti není podle jeho gusta a okamžitě začal s napravováním mích zlozvyků. /Na okraj zmínit, že jeho nepředvídatelné výbuchy vzteku jsou těžké pro celou rodinu, je možná trochu přehnané./ Doufám, že mi to nikdo nebude mít za zlé, ale určetě by nikomu z nás neškodilo, kdyby zase odjel někam na antarktidu.
Basket se zdál v pořádku. Tedy, samozřejmě že nebyl v pořádku, ale co já s tím krucinál můžu dělat? Přestala jsem věci řešit. Je mi to skoro jedno. Já mám zajištěné budoucí týmy, ať si dělají, co chtějí. /To, že ty holky jsou moc malý nebo moc velký, nikoho nezajímá./ Příjemně překvapena dnešním tréninkem bych se mohla trochu pochávlit. Ano, opravdu jsem se citelně zlepšila. Samozřejmě po příjezdu nového coache z ameriky. To je trenér, to teda můžu říct. Ví všechno, a pokud ne, tak to alespoň tuší. Autoritu má nezpochybnitelnou.
Možná je to tím výletem do Alp, že vidím všechno tak růžově, nebo mám fakt dlouhodobou dobrou náladu.
Každopádně jak si znovu pročítám tohle psaníčko, nezní to moc, jako by to bylo super. Ale já to tak cítím, což je zdaleka nejlepší.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Laithé Laithé | 2. února 2012 v 21:50 | Reagovat

Nyuu, mám ráda tvojí dobrou náladu. ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama